Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Doležel, Martin ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
ZAHRADA V KRIZI Problém první. Přesunutí vstupu z osy rotundy v 19. století, ze severu, do prostoru původního hospodářského dvora sevřeného skleníky. Cenou za tento krok bylo setření konceptu libosadu jako duchovní cesty, a dále zmatení návštěvníka novým excentrickým vstupem do zahrady. Problém druhý. Původní ušlechtilá náplň předpolí byla dokonale vyčištěna, a to včetně členění. Takže čestný dvůr je vklíněn mezi dva obrovské nespecifické prostory. Třetí problém. Devatenácté století je pryč. Dnešní návštěvník je náročný a nesoustředěný. KONCEPT Znovuoživení a doplnění konceptu členění předpolí na „subprostory“ je praktické a zároveň nabízí ztracenou estetickou kvalitu. Ve vztahu k osám zahrady je prostor příčně členěn novými stavbami. Tyto funkční pásy vytvářejí optické bariéry a jsou v ose průchodné. Ze dvou velkých prostorů vzniká minimálně šest menších. Přesunutí hlavního vstupu ze dvora na osu rotundy znamená možnost zahrady nadechnout se k budoucímu rozvoji bez drastických změn na památkově chráněných objektech, funkčně již definovaných. Navíc zahrada opět dostává ztracenou osovost, smysl, příběh o cestě člověka. Aplikování principů barokní zahrady do náplně zahrad předpolí je mylné nebo prvoplánové. Jiný druh prostoru vznikající v jiné době si žádá jiný přístup. Polarizované (též protilehlé) zahrady nabízí extrémní polohy dvou protichůdných vývojových tendencí. Superkoncipovaná zahrada vytvářená technologií dneška versus háj moudrosti, kde je architektem i stavitelem příroda. To vše proložené barokní zahradou někde uprostřed.
Vztahování se k druhému člověku v etice E. Levinase
VOLFOVÁ, Adéla
Práce je koncipována teoreticky a tvoří ji dvě hlavní kapitoly. Zabývá se etickou koncepcí vztahu k druhému člověku, kterou představuje francouzský filosof 20. století Emmanuel Levinas. Rozpracován je vztah mezi Já a Druhým, ve kterém je druhý člověk vždy prvotním centrem mého zájmu. Primárním znakem Levinasovy etiky je vykázat ji jako první filosofii. Jde mu tedy především o chápání metafyziky v čistě etickém pojetí. U Levinase dochází k události etického obratu, kdy nastává nahrazení dosavadní ontologie, jež se zaměřuje na teoretické poznání metafyzikou. Morálka je pojímána jako základ etického vztahu s druhou osobou. Tento interpersonální vztah je vždy vztahem asymetrickým a bytostně etickým. Levinasova etika je etikou odpovědnosti za Druhého, ve které je možné přiblížit se Druhému. Etika se zabývá pojetím transcendence, Nekonečna, exteriority a interiority.
Etika Emmanuela Lévinase
HUŠEK, Jakub
Práce nese název Etika Emmanuela Lévinase a jejím cílem je vyložit etickou koncepci tohoto originálního francouzského filosofa. V rámci práce je nejprve poukázáno na důležité vlivy, které měly význam pro Lévinasovo filosofické dílo. Další část práce pojednává o dialogickém personalismu jakožto filosofickém směru, do kterého je Lévinas nejčastěji řazen. Třetí, nejdůležitější část se zabývá motivy, které vedly Lévinase k rozpracování svých etických tezí, a následně jsou zpracovávány dílčí části těchto tezí. Ukazuje se, že základním aspektem jeho teorie je sociální vztah Já s Druhým, přes který vede cesta k transcendenci. Lévinasova koncepce je považována za etický obrat ve filosofii a je možné ji považovat za návrat zpět k člověku. Správně pojímanou etiku, založenou na vztahu, považuje Lévinas za "prima philosophia".
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Doležel, Martin ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
ZAHRADA V KRIZI Problém první. Přesunutí vstupu z osy rotundy v 19. století, ze severu, do prostoru původního hospodářského dvora sevřeného skleníky. Cenou za tento krok bylo setření konceptu libosadu jako duchovní cesty, a dále zmatení návštěvníka novým excentrickým vstupem do zahrady. Problém druhý. Původní ušlechtilá náplň předpolí byla dokonale vyčištěna, a to včetně členění. Takže čestný dvůr je vklíněn mezi dva obrovské nespecifické prostory. Třetí problém. Devatenácté století je pryč. Dnešní návštěvník je náročný a nesoustředěný. KONCEPT Znovuoživení a doplnění konceptu členění předpolí na „subprostory“ je praktické a zároveň nabízí ztracenou estetickou kvalitu. Ve vztahu k osám zahrady je prostor příčně členěn novými stavbami. Tyto funkční pásy vytvářejí optické bariéry a jsou v ose průchodné. Ze dvou velkých prostorů vzniká minimálně šest menších. Přesunutí hlavního vstupu ze dvora na osu rotundy znamená možnost zahrady nadechnout se k budoucímu rozvoji bez drastických změn na památkově chráněných objektech, funkčně již definovaných. Navíc zahrada opět dostává ztracenou osovost, smysl, příběh o cestě člověka. Aplikování principů barokní zahrady do náplně zahrad předpolí je mylné nebo prvoplánové. Jiný druh prostoru vznikající v jiné době si žádá jiný přístup. Polarizované (též protilehlé) zahrady nabízí extrémní polohy dvou protichůdných vývojových tendencí. Superkoncipovaná zahrada vytvářená technologií dneška versus háj moudrosti, kde je architektem i stavitelem příroda. To vše proložené barokní zahradou někde uprostřed.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.